LITERATURA PRO 3.RONK STEDNCH KOL PDF

3. ronk uebnch obor Autor: Mgr. Michaela Pavlkov Pouit literatura: rmci kolnho projektu:Zlepen podmnek pro vzdlvn na stednch kolch. Operace mla velk ohlas uesk aslo-bylo vesmlouv odroku pro nada-(LGK). .. We and Ondra have spouitm bezpenostnho protokolu 3-D also been Prize on November 10, denty stednch avysokch kol prvn ronk at the ofn in Prague. .. ivdech nklad spojench spedatestan literature and pre-licensing . V rmci ve zmnnch Vhod pedplatitele asopisu StomaTeam jsme pro vs v rmci Obr. 1: Fazety na stednch a postrannch hornch 2.

Author: Mejinn Bagor
Country: Kuwait
Language: English (Spanish)
Genre: Life
Published (Last): 15 August 2006
Pages: 309
PDF File Size: 5.98 Mb
ePub File Size: 19.59 Mb
ISBN: 267-1-15036-317-1
Downloads: 80229
Price: Free* [*Free Regsitration Required]
Uploader: Balkis

Published on Nov View Download Teraz u zvldnem vetko: Bond je mon idelne vyui pri fixcii priamych aj nepriamych dentlnych rekontrukci, na vetkch typoch povrchov a bez nutnosti aplikcie primeru. Je navrhnut tak, aby sa bez kompromisov maximlne zjednoduila procedra bondingu. Single Bond Universal je univerzlnym rieenm pre kad ambulanciu, zaruujcim maximlnu silu vzby a rchlos pouitia. AdhezvumKvalita, klo inpirujeLacalut prehled. Barbora Macikov SolrovArtD. Koprovn, tak st, a roziovn prosted-nictvmfilmu,rozhlasuatelevize,fotomechanickoureprodukc,zvukovmimdiiasystmynazpracovndatvehodruhujenspsemnmsouhlasemvydavatele.

Prakticka Elektronika

Uvejte si vhod pedplatitele StomaTeamu! Jak jste ji urit zaznamenali, od zatku tohoto roku pravidel-n zaslme StomaTeam pouze oproti pedplatnmu.

Pokud vm StomaTeam v posledn dob piel, byl to propagan vtisk zaslan podle nhodnho vbru adresta propaganch vtisk budeme vak rozeslat stle lietratura. Pro nae pedplatitele jsme pipravili a pipravujeme dal Vhody pedplatitele asopisu StomaTeam. Informace o pedplatnm a vhodch pedplatitele asopisu StomaTeam naleznete na piloenm letku nebo na www.

SLOIT OBSLUHA VY FORMA Fondue

Na Pragodentu vs ek drek! Vnujte prosm pozornost letku piloenmu ped tituln strnku tohoto vydn! V rmci ve zmnnch Vhod pedplatitele asopisu StomaTeam jsme pro vs v rmci Pragodentu pipravili drek v hodnot K! Mte-li pedplacen StomaTeam, dostanete od ns na naem stn-ku kupon k vyzvednut drku. Pokud jet pedplatn nemte, m-ete vyut zmnn letk, nebo nae internetov strnky sta iol formul, uhradit cenu pedplatnho K a drek je v. Portl vhodnch nabdek DentalMarket. Na portlu jsou 3.roonk zavdc ceny, vhodn nabdky a exkluzivn slevy dentlnho zbo od rznch firem nap dentlnm trhem.

Po vloen vaeho e-mai-lu na portlu budete o novch nabdkch automaticky informovni. Vme, e nov nkupn portl vm pome sniovat vae nklady a e pro vs bude vdy njak nabdka zajmav. Pedplatitel StomaTeamu budou navc u vybranch nabdek dle zvhod-nni. Tme se s vmi nashledanou na naich tradinch podzimnch vzdlvacch akcch, kter pipravujeme v rmci vstav Pragodent a Slovensk dentlne dni. KavetskyNov metoda dosaen lepho stavu rozhran mezi kostnm tpem a implanttem George Kotsakis, Srinivas KattaJak jin biomateril rpo tolik zpsob pouit: Rchlo, preczne k vysokej estetike Martin SochaNov monosti kompozitnch materil v zubn laboratoi tech.

Jednodue vlote svj litwratura na 3.ron. KavetskyZubn lkai v souasn dob pouvaj ke zhotovovn vpln modern dentln materily, kter odpovdaj vizulnm vlast-nostem pirozench zub a zrove zajiuj potebnou vyso-kou mru stability. Pto poadavky, tkajc se vizul-nch parametr, jsou kladeny na vpln u mladch pacient. Tito pacienti obvykle povauj za samozejmost dokonale bl zuby a ziv smv, a to i na mstech, kde se kvli specilnm efektm pouv ern svtlo: Ultrafialov zen ernho svtla dl vzhled pi-rozench zub obzvlt fluorescennm.

  BACTERIOFAGOS DEFINICION PDF

Efekt fluorescenceKrtk vlnov dlky nm infraervenho zen jsou pro lidsk oko neviditeln. Nicmn, jsou-li objekty vystaveny UV zen, me se efekt fluorescence projevit. Fenomn fluorescence zvis na schopnosti jistch ltek pohlcovat energii sednch krtkovlnnm spektrlnm psmem, piem je st tto energie emitovna v rozsahu viditelnho svtla.

Pod UV svt-lem vydv pirozen zub slab blav-modrou fluorescenci. Tuto skutenost je teba vzt v literqtura pi vbru vplovch materil.

Pokud vplov materily nedisponuj fluorescen-nmi vlastnostmi, budou pod UV svtlem vypadat pli stednxh a zub opaten vpln obr. Fluorescenn spektrum u kompozit me bt ve fialov nebo modro-zelen barv. Krom toho se mohou vplov materily od tvrdch zubnch tkn liit intenzitou fluorescence obr. Z dvodu zajitn vyso-Fluorescenn vlastnosti tvrdch zubnch tkn se li u pacient rznch vkovch skupin, co bylo zji-tno autory tohoto lnku na zklad jedn jimi provdn studie.

Vsledek tohoto pozorovn je teba brt v vahu pedevm pi zhotovovn estetickch vpln, protoe existuj velk rozdly i ve fluores-cennm chovn vplovch materil. Studie klinickho ppadu dokazuje, e je skuten dleit, aby zubn lkai vnovali tomuto jevu dostatenou pozornost.

Fazety na litteratura a postrannch hornch ezcch. Jsou-li zuby vystaveny stexnch krtk vlnov dlky, li se vplov materily z hlediska spektra a intenzity fluorescence. Za tmto elem byly nejdve ze veho v laboratoi prozkoumny vizuln vlastnosti zubnch tkn a vplovch materil, piem byla zvltn pozornost v-novna jejich fluorescennm parametrm. Pot byly podle pslunch kritri vyhodnocovny estetick vpln zhotove-n v bnch klinickch podmnkch. Materily literatuar metodyZ hlediska fluorescennch vlastnost byly zkoumny tyto materily: Bylo rovn testovno 60 estetickch vpln zhoto-vench za bnch klinickch podmnek z kompozit Grandio a Amaris.

Fluorescenn vlastnosti byly meny v stavu fy-ziky pi Nrodn akademii vd v Blorusk republice pomoc automatickho spektrofluorometru, kter se skld z budi-cho monochromtoru a zznamovho monochromtoru. Jako budic zdroj zde slouila xenonov vbojka.

Po postou-pen psoben monochromtoru byl svteln signl zazna-menn chlazenm fotonsobiem v reimu shednch foton pi nm. Vsledky a diskuzeObrzek 5 zachycuje vlastnosti fluorescennho spektra na obrouench vzorcch skloviny a dentinu a na extrahovanch intaktnch zubech pacient rznch vkovch skupin. Je patr-n, e nejvy intenzity fluorescennch emis byly zazname-nny na pechodu dentinu a skloviny PDS kivky 1 a 2.

Je zde zejm, e v ppad zub literwtura do skupiny mladch pacient byl pi vlnov dlce nm kivka 1 namen vrchol intenzity U zub skupiny starch pacient byl pi vlnov dlce nm kivka 2 namen Tyto vysok hodnoty intenzity fluorescence PDS lze pipisovat exci-taci a nsledn fluorescenci sovanch protein v kolagennch vlknech, kter se v tto sti zubu vyskytuj v hojnm potu. Distln hrana zubu 11 je rekonstruovna kompozitem. Intenzita fluorescence kompozita pesahuje pslun parametry zubu. Vlastnosti fluorescennho spektra tvrdch zubnch tknvlnov dlka, nmintenzity fluorescennch emisObr.

Fluorescenn spektrum vplovch materil: Nejvy inten-zita fluorescence namen na piteratura mlo mineralizova-nho dentinu byla pi nm kivka 3.

Siln mineralizovan dentin na druhou stranu vykazoval nejvy intenzitu fluorescence pi nm kivka 4. V ppad slab mineralizovan skloviny odhalila anal-za fluorescennch amplitud povrchu skloviny kivky 7 a lietratura nzkou intenzitu fluorescence o hodnotch pi nm kivka 7. Siln mineralizovan sklovina vyka-zoval vrchol intenzity fluorescence o hodnot pi nm kivka 8. Spolen lze tyto rzn spektrln kiv-ky povaovat za dkaz zcela odlinho spektra fluorescence skloviny u zub mladch a starch pacient.

Zkoumn flu-orescence dentinu a skloviny prokzalo, e v celkov fluores-cenn aktivit intaktnch zub u pacient rznch vkovch skupin nedochz k vznamn zmn kivky 5 a 6. Vrcholy intenzity fluorescence byly u intaktnch zub mladch pa-cient pi nm kivka 5 a pi nm u starch pacient kivka 6. Prbh kivek zrove poukazuje na rozdly intenzity v oblastech se stejnou fluores-cenn barvou.

  FM 25-101 PDF

Zskan daje lze interpretovat takto: Spojen dentinu a skloviny a dentin intaktnch zub mladch paci-ent vykazuje fluorescenci vysokch intenzit av odpovdajcm poad, kivky 1 a 3.

Tato intenzita fluorescence intaktnch zub je navc naruovna 3.rok intenzitou fluorescence skloviny. Rozdln intenzity fluorescence byly vypozorovny rovn u testovanch vplovch materil obr.

U Grandio dosahovala intenzita fluorescence hodnoty 32 kivka 2a u Amaris 32 kivka 3. Pro srovnn, kivka 1 zachycuje fluorescenn spektrln kivku materilu pouitho k napodoben pechodu mezi dentinem a sklovi-nou, zatmco kivky 4 a 6 pedstavuj fluorescenn spek-trln kivky skloionomernch cement.

Z dvodu zajitn co mon nejpirozenjch fluorescennch vlastnost proto doporuujeme pouvat pi zhotovovn vpln kompozita s prmrnou intenzitou emis, jakou vykazuj materily Gran-dio a Amaris. Klinick ppadOdstn vpln zhotoven v zubu 11 neodpovdal pi dennm svtle sousednmu zubu 21 obr. Pod UV svtlem byl tento rozdl jet patrnj obr.

Z dvodu npravy tohoto Obr. Vpl zhotoven na zubu 11 neodpovd svm odstnem sousedn m zubm. Zub 11 je ve vestibulrn pozici. Fluorescenn spektrum vpln zhotoven v zubu 11 neodpovd spektru sousednho zubu Zub 11po odstrann vplovho materilu. Zmna fluorescennho spektra a intenzity u devitalizovanho zubu Preparovan vestibulrn povrch byl pak mrn zkosen, a to jak ve vertiklnm, tak i mezio-distlnm smru.

Bylo teba, aby byla fazet siln v krkov oblasti 0,7 mm, ve stedov sti 1,0 mm a pi incizn hran 1,5 mm. Po dokon-en preparace byl zub vyitn proudem vody a pot osu-en vzduchem po dobu 15 a 20 sekund obr. Zmna odstnu a fluorescence devitalizovanho zubu byla vizuln zkontrolovna pod UV svtlem obr.

Adhezi-vum bylo rovnomrn rozprosteno na preparovan sklovin a dentinu jednorzovm ttekem.

References, sources – [PDF Document]

Po 30 sekundch doby psoben bylo adhezivum jemn osueno proudem vzduchu a 20 sekund vytvrzovno halogenovou polymeran lampou.

Bylo nezbytn chrnit inhibin vrstvu tvoc se na povrchu adheziva ped kontaminac, protoe to je jedin zpsob, jak zajistit stabiln vazbu s kompozitem. Nsledn zhotovovn vpln zahrnovalo dotvarovn obrys dentinu a napodobe-Obr. Na centrln st zubu je naneno kompozitum Amaris Opaque O1. Zabarven vestibulrn oblast je zakryta kompozitem Amaris Opaque O1, a to smrem od stedov literztura k incizn hran.

Do krkov oblasti zubu 11 je nanena dal stesnch vrstva Amaris Opaque O3. Zub 11 a zub 21 byly nejprve vyitny pastou bez obsahu fluoridu. Odstn vplovho materilu Amaris, VOCO pro zub 11 odpovdal pi dennm svtle odstnu zubu 21, piem zde byla vnovna zvltn pozornost fyziologic-km a psychologickm aspektm vizulnho vnmn. Zub je normln rozdlen temi vertiklnmi a temi 33.ronk liniemi na devt segment. Ve vertiklnm smru tak vzniknou okluzln, centrln a krkov segmenty, a v hori-zontlnm meziln, centrln a distln segmenty.

Podle toho se stanovuj poadavky na vpl, tj.